Proč nezapomínat v zimě na křen

Křen selský je kulturní rostlina nacházející široké uplatnění

v lidovém léčitelství. Pro svoji štiplavou vůni a ostrou chuť   je výbornou přílohou masových pokrmů.  

Křenový kořen obsahuje glukosinoláty neboli  hořčičné glykosidy ( mimo jiné sinigrin a gluconasturtiin), flavonidy  a vitamín C. 

Léčivé účinky 

Křen povzbuzuje činnost trávicí soustavy. Podporuje trávení. Ostrá chuť křenu podněcuje vyměšování trávicích šťáv. Hořčičný olej působí proti mikrobům. Droga se považuje za rostlinné antibiotikum, které se uplatňuje i  při léčení infekcí dýchacích cest.

Sirup proti kašli

Oloupaný křenový kořen nařežeme na tenké plátky nebo nastrouháme na hrubém struhadle a posypeme cukrem. Vzniklou štávu přecedíme, a v uzavíratelné skleničce  uložíme do ledničky. Při kašli a oslabení organismu užíváme 2-3 lžičky denně. 

Křenová placka

V lidovém léčitelství se rovněž osvědčilo zevní využívání křenu na zmírnění revmatických potíží. „Křenovou placku“ připravíme z nastrouhaného křenu smíchaného s hladkou moukou a troškou sádla. Vzniklou směs zabalíme do tenkého plátýnka a přikládáme na bolestivá místa dokud nezačne pálit. 

Proti bolestem hlavy pomáhá křenový ocet. V boji proti únavě křenový macerát v červeném víně. 

V homeopatii se křenem léčí záněty očí, horních cest dýchacích , ale i křeče v břišní dutině. 

Chuť čerstvého křenu zjemní citronová šťáva s cukrem a nastrouhaným jablkem. Nastrouhaný křen výborně chutná po přidání do majonézy nebo ušlehané smetany. Vhodný je na salát z červené řepy a další zeleninové saláty.